Jakou účinnost bude mít vaše tepelné čerpadlo?

COP a SCOP - Jaký je v tom rozdíl? Katalogové hodnoty účinnosti COP - Co vám vypovídají o reálném provozu? Pracuje tepelné čerpadlo s účinností COP 4,5 opravdu tak dobře? Co si máte zjistit o tepelném čerpadle?

Co je „účinnost" tepelného čerpadla?

To jak efektivně tepelné čerpadlo „čerpá" teplo z jednoho místa do druhého musí být nějako definováno, aby zákazník mohl zjistit a porovnat, co si vlastně za své peníze kupuje a co může očekávat. Většinou se to uvádí jako účinnost, nebo topný faktor tepelného čerpadla COP. Dá se říci, že tato hodnota by měla mít podobný význam jako spotřeba paliva u auta na 100km. A protože u auta se přeci jenom sledují i mnohé jiné parametry, a pro někoho mnohem důležitější, je význam topného faktoru u tepelných čerpadel ještě významnější, než je spotřeba u auta. I když můžeme doufat, že náklady na údržbu nás minou, tak každému je jasné, že náklady na „čerpání" - chod čerpadla nikoli. A tak je pro mnohé „nejdůležitější" parametr na světě!

Co tedy říká koeficient COP?

Jednoduše říká, kolik získáte z tepelného čerpadla energie tepelné z vynaložené energie elektrické. Tak to by bylo pro porovnání šikovné ne? Jenže problém je v tom, že tento parametr je stanoven na základě normovaných podmínek „před sto lety" (stav 2013) v době, kdy mnoho z dnešních technologií vůbec nebylo. Navíc byl tento koeficient stanoven pro teploty, které jen málo mají společného se skutečným provozem. Takže do této doby dominoval katalogovým hodnotám povinně uváděný koeficient COP s písmenky Reguklace výkonu Toshiba EstiaA7/W35, což běžný uživatel hned nevěděl, co znamená. Pokud si zjistil, nebo mu bylo prozrazeno, že to je při 7°C jednoho prostředí - zde vzduchu (AIR) a 35°C druhého - zde vody (Water), zná jen polovinu pravdy. Už málokdo ví, nebo si spíše uvědomuje význam toho, že to je zároveň při 100% výkonu kompresoru. Pokud máte tepelné čerpadlo s kompresorem, který je řízen stylem START100% - STOP0%, stačí doladit skutečnou teplotu pro A?/W?. Pokud máte výkon kompresoru řízen otáčkami pomocí invertoru, je situace jiná. Při částečném zatížení totiž účinnost významně roste, zvláště u dvourotačního vačkovéhoReguklace výkonu Toshiba Estiakompresoru, který na rozdíl od kompresoru Scroll, je při nižších otáčkách účinnější. Výsledek? Porovnávat hodnotu COP a to i při různých teplotách je podobné, jako porovnávat spotřebu auta při maximálním výkonu motoru. Všechny vychytávky, které mají udělat provoz ekonomický, jsou pryč a motory stejných výkonů "žerou" velmi podobně.

Proč COP uvádíme?

My ho uvádíme, protože jednak svým způsobem musíme a zákazníci ho stále ještě hledají, ale je k ničemu. Ve skutečnosti toho říká velmi málo. Říká totiž to, že všechna tepelná čerpadla jsou stejná. Když máme ve zkušebně naše tepelné čerpadlo, abychom vyhověli legislativě, máme velký problém tepelné čerpadlo do normovaných podmínek vůbec dostat a udržet. Normované podmínky totiž v zásadě říkají, že musí v daných podmínkách A2 držet teplotu vody W35 při 100%výkonu kompresoru. Jenže to je problém. Invertor se pořád reguluje - u Toshiby velmi jemně. Jak ho donutíte, aby držel 100%? A když ho vyhecujete změnou podmínek, už zase nemusíte mít A2/W35. Když to nakonec vychytáte, donutíte ho jet v podmínkách naprosto umělých - zato normovaných a shledáte, že vlastně o moc jiné než neinvertorové není. To je realita. Je to jako, jak jsme uvedli, měřit spotřebu auta na plný plyn a zjišťovat, jak je úsporné. Vzhledem k reálnému provozu to má podobnou vypovídací hodnotu, jako kdybyste jeli jedním a tím samým autem na plný výkon z Prahy do Brna a v půlce se zastavili na 1,5hod na kafe a podruhé jeli plynule 80km/hod a dojeli za stejnou dobu. Služba stejná, ale rozdíl ve spotřebě by byl zásadní. Navíc i na řidiči záleží. Stejné auto bere s různými řidiči různě, a i když se řidiči snaží jet plynule stejnou průměrnou rychlostí, mají různou spotřebu. Normované podmínky říkají, že ani na řidiči nezáleží, hlavně že udrží průměrnou rychlost (teplotu) a umí jet na plný plyn. Ale Toshiba v tomto případě prodává auto i s řidičem, který umí jet hospodárněji, než je norma. Toshiba do nedávna prodávala i v EU (než to zakázali) neinvertorové klimatizace tzv. fixspeed a ty měli v některých případech kupodivu lepší COP než nejmodernější invertorové. Přitom stály polovinu. Čím asi? Že by normovanými podmínkami? Norma se od té doby pro klimatizace od určitého výkonu změnila a alespoň trošku brala v potaz snížený (hospodárný) výkon a najednou jsou tatáž zařízení o několik tříd rozdílná ve prospěch těch nových. Fixspeed neprošly a jsou zakázané dovážet. A to je koeficient COP. Ukáže vám, co se děje, když pojedete na plný výkon s určitým nákladem. Potom se stává, že novější zařízení od Toshiby s invertory mohou mít horší COP, než lacinější zařízení od téhož výrobce s fix speed kompresory.

Proč se zavádí koeficient SCOP?

Zkrátka pro to, že SCOP bere v úvahu více reálné podmínky provozu tepelného čerpadla. Je tedy stanoven jako určitý vážený průměr účinností při různých podmínkách provozu a ejhle, zatímco v prvním případě (COP) jsou všechna tepelná čerpadla vcelku na jedno brdo, zde dochází k velkým rozdílům v účinnosti SCOP. Ovšem opět je zde jedno velké ALE.....- ale jen když jsou zadány stejné výchozí parametry. U tepelných čerpadel v režimu topení (na rozdíl od chlazení) záleží totiž na výrobci, jak výchozí parametry zadá a SCOP se tak může zásadně měnit pouhou změnou vstupních parametrů pro výpočet SCOP tepelného čerpadla v režimu topení. Zde jeden příklad Stav (4/2014), kde Toshiba z Energetického štítku vychází jednoznačně nejhůře: Porovnáváme Toshiba, Daikin, Mitsubishi Electric Corporation (MELCO)Porovnání Energetických štítků a SCOP

A nyní jdeme „čarovat" s SCOP!

A zde, pouhou změnou parametrů podle Melco (Mitsubishi) Power Inverter je najednou SCOP u Toshiby nejvyšší a dostává se dokonce do vyšší energ. třídy A++, než jeho konkurenti. Zdůrazňujeme, že nejde o jiné zařízení a nejde ani o jiné měření. Jen o změnu vstupních výpočtových parametrů Pdesighn a Tbivalent, které si výrobce VOLÍ. Zde se tedy přizpůsobily vstupní parametry zařízení MELCO. Může si běžný uživatel převést energetické štítky do srovnatelných hodnot? Odpověď zní, že běžně nemůže! Je do značné míry na výrobci, jak mu vyjde jeho SCOP! Norma se tedy u tepelných čerpadel v režimu topení jaksi minula účinkem. U chlazení jsou vstupní parametry jasně dané.

SCOP

A jakou tedy bude mít účinnost vaše tepelné čerpadlo?

Samozřejmě ani SCOP není přesný pro vaše konkrétní podmínky, ale už to něco říká více o realitě. Úplně přesně to nejde říct předem nikdy, ale přesto vám spol. Korund u tepelných čerpadel Toshiba ESTIA dokáže určit podle parametrů vaší topné soustavy, tepelných ztrát objektu, vybraného typu (výkonu) tepelného čerpadla a lokality poměrně přesný odhad skutečné účinnosti vašeho budoucího tepelného čerpadla. Pomocí programu přímo od výrobce Toshiba a zadáním parametrů vaší topné soustavy, venk. teplot, ztrát objektu atd, určíme účinnost s nepřesností do 10%. Je v zásadě vždy nižší než uváděný koeficient COP v katalozích a konkurence se většinou naší účinnosti vysměje, jako nízké a pyšní se účinnostmi vyššími, ale.......je pravdivý. Rozjařená konkurence pak takové skutečné účinnosti mnohdy vůbec nedosáhne a předem ji samozřejmě nestanoví. Takže se ohánějí COP a vy věřte-neveřte, bylo-nebylo............Pátrejte především po průměrné účinnosti pro váš dům, nebo se znalostí výše uvedeného po SCOP.